Pojištění škody způsobené zaměstnancem a jak vybrat pojistku

Pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu platí škodu, kterou zaměstnanec nedbalostí způsobí svému zaměstnavateli, třeba když rozbije služební notebook nebo nabourá firemní auto. Sjednává si ho obvykle sám zaměstnanec, ale může ho zajistit i firma, často hromadně pro celý tým. Při výběru se řiďte hlavně tím, s čím člověk v práci zachází a jestli řídí.

Kolik může zaměstnanec za škodu zaplatit

Zákoník práce chrání zaměstnance tím, že u škody způsobené z nedbalosti omezuje náhradu na čtyřapůlnásobek jeho průměrného měsíčního výdělku. Tento strop neplatí, pokud škodu způsobil úmyslně nebo pod vlivem alkoholu či návykových látek. U schodku na svěřených hodnotách a u ztráty svěřených věcí, které zaměstnanec převzal písemně, také platí přísnější pravidla.

Pro představu jeden ilustrační příklad. Zaměstnankyně s průměrným výdělkem 35 000 Kč měsíčně neopatrně shodí z parapetu firemní notebook za 40 000 Kč. Strop je u ní 157 500 Kč, škoda je nižší, takže zaměstnavatel po ní může požadovat celou částku. Pokud má pojištění odpovědnosti zaměstnance se spoluúčastí 1 000 Kč, zaplatí sama jen tu spoluúčast a zbytek uhradí pojišťovna. Bez pojištění by šlo zhruba o jeden a čtvrt měsíčního platu.

U řidičů jsou částky mnohem vyšší.

Jak vybrat vhodnou pojistku

• Podle rizika práce: kancelářské pozice obvykle pokryje základní varianta, která nezkoumá druh činnosti.
• Podle řízení auta: kdo jezdí služebním vozem, potřebuje variantu pro řidiče. Pokud firemní auto používá i soukromě, ověřte, že pojistka kryje i takové jízdy.
• Podle limitu plnění: měl by dosahovat aspoň zákonného stropu náhrady, tedy čtyřapůlnásobku průměrného výdělku.
• Podle spoluúčasti: nižší spoluúčast znamená vyšší pojistné. U lidí, kteří pracují s drahou technikou, se nižší spoluúčast vyplatí.
• Podle výluk: přečtěte si, co pojištění nekryje. Typicky jde o úmysl, alkohol, ztrátu svěřených věcí nebo škody na věcech převzatých k vyúčtování.

Důležitá je i územní platnost, pokud lidé jezdí na služební cesty do zahraničí. A podívejte se, od kdy pojištění platí. Některé pojistky se vztahují jen na škody způsobené po jeho sjednání, jiné mají čekací dobu.

Kdo pojištění sjedná a zaplatí

Nejčastěji si pojistku uzavírá zaměstnanec sám a platí ji ze svého. Zaměstnavatel mu ji ale může nabídnout jako benefit a sjednat hromadnou smlouvu pro více lidí, u které pojišťovny někdy poskytují slevu. Pro malou firmu je to užitečné hlavně u pozic, kde se škody stávají častěji: řidiči, technici, lidé v provozu s drahými stroji. Jak se takový benefit daní a účtuje, proberte předem s účetní.

Můj tip: Doporučila bych o pojištění mluvit s novým zaměstnancem už při nástupu, ne až po první nehodě. Nikoho neurazí a v případě škody ušetří spoustu nepříjemných rozhovorů.

Když už se škoda stane

Zaměstnavatel musí škodu i zavinění zaměstnance prokázat. Sepište proto hned záznam o tom, co se stalo, kdy a za jakých okolností, pořiďte fotografie a nechte ho podepsat oběma stranami. Výši náhrady je potřeba se zaměstnancem projednat a oznámit mu ji písemně, srážet ji ze mzdy lze jen na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo jiného zákonného důvodu. Zaměstnanec, který má pojištění, pak škodu nahlásí své pojišťovně a doloží dokumenty, které si vyžádá. Čím dřív se to stane, tím rychleji je vše vyřízené.

Nečekejte týdny. Pojistky mívají lhůty pro nahlášení.

Časté otázky

Musí mít zaměstnanec toto pojištění ze zákona?

Nemusí. Jde o dobrovolné pojištění, které si zaměstnanec sjednává podle vlastního uvážení. Zaměstnavatel ho po něm nemůže vyžadovat jako podmínku přijetí do práce, může ho ale doporučit, vysvětlit, proč se u dané pozice hodí, nebo ho nabídnout jako benefit a zaplatit ho sám. Rozhodnutí vždy zůstává na zaměstnanci.

Platí pojištění i na škodu, kterou způsobím klientovi?

Většinou ne přímo. Za škodu, kterou zaměstnanec způsobí třetí osobě při plnění pracovních úkolů, odpovídá vůči ní zaměstnavatel. Ten pak může škodu vymáhat po zaměstnanci, a teprve na tento nárok se pojištění zaměstnance vztahuje.

Co když škodu způsobím ve zkušební době?

Na odpovědnost za škodu nemá zkušební doba vliv, platí stejná pravidla. Pojištění vás krýt bude, pokud bylo sjednáno ještě před vznikem škody a neplatí u něj čekací doba.

Zdroje

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
• Česká národní banka
• Česká asociace pojišťoven